Chytré tramvaje Siemens šetří desítky procent energie
2.9.2016
Ačkoli se tramvaje jeví jako ekologické dopravní prostředky, není to tak úplně pravda. Pravděpodobně už se vám stalo, že jste se v zimě promrzlí uchýlili do hřejivého tepla tramvajové soupravy s vidinou příjemného zahřátí. Prvotní euforie však většinou nemá dlouhého trvání. Na první zastávce ještě všechno vypadá v pořádku. Na druhé už interiér může působit lehce přetopeně, ale pořád lepší než mrznout venku.
Na třetí už si odkládáte svršky a přemýšlíte, kde si budete sušit propocené oblečení. Není potom divu, že z celkové energetické spotřeby tramvaje může až 40 % připadnout na klimatizaci a vytápění.
Tramvaje totiž většinou postrádají software, který by automaticky reguloval vnitřní teplotu podle potřeby, a klimatizace či topení tak jedou spoustu času zbytečně. Právě snížení jejich spotřeby je jedním z cílů projektu Ecotram, který se snaží o co nejkomplexnější řešení energetické úspory tramvají.
Dosáhnout menších nákladů lze různě. Jednoduchým způsobem v létě je vypnout klimatizaci před tunelem a větrat tramvaj chladným vzduchem z venku. Energii ušetří i vypínání topení před zastávkami, stejně tak jako změna osvětlení. A ne jen použitím ekologických LED, ale i barvou – studené světlo totiž dokáže pocitově ubrat až dva stupně a odlehčit tak klimatizaci. Teplé světlo naopak zase zahřeje. Počet cestujících by pak měly sledovat detektory oxidu uhličitého a podle něj regulovat ventilaci.
Tramvaje jsou v laboratořích vystaveny těm nejextrémnějším podmínkám.
Většina testů nových systémů probíhá ve speciálních klimatických laboratořích. Tato zařízení jsou schopna pojmout celou tramvaj a disponují vybavením schopným nasimulovat prakticky jakékoliv počasí – obří větráky pro měření teplotních ztrát za vyšších rychlostí, halogenové lampy pro simulaci horkých letních dní, i regulátory vlhkosti umožňující vytvořit déšť či dokonce sníh. Data z laboratoře pak byla použita pro zkušební tramvaj jezdící několik měsíců po Vídni a sbírající 24 hodin denně data o počtu cestujících a stavu uvnitř soupravy.
Výsledkem projektu by měly být (kromě vyššího komfortu) zejména co největší energetické úspory. Pokud se k chytré klimatizaci přidají i další inteligentní systémy, jako zpětné využití brzdné energie či možnost vracet nadbytečnou energii zpět do sítě, měly by tramvaje, podle autorů, spotřebovat za dvacet let jen polovinu energie oproti dnešku.
